Pístovské mokřady – Dakarské

Pístovské mokřady jsou již minulostí. Zajímavostí letošního ročníku byla návštěva známých automobilových Dakarských jezdců Tomáše Ouředníčka s Davidem Křípalem a motocyklistů Ondřeje Klymčiwa a Ivo Kaštana.

Tomáš Ouředníček závodním speciálem vozil diváky po připravené trati na nedalekém poli, kde byl připraven i jeden menší skok. Se dvěma účastníky jízd jsem si povídal o jejich zážitku.

Závodní technika těchto jezdců byla k vidění v depu, kde si ji mohli všichni zájemci důkladně prohlédnut a nechat se se závodníky vyfotit. Každé odpoledne bylo vidět techniku v akci před halou nedaleko depa, kde byly navezeny kopce hlíny, takže diváci viděli i létající “Bestii”. Navíc je tam vyzpovídala reportérka Veronika Vošická Buráňová.

Večer pak byla pro zájemce beseda s Tomášem Ouředníčkem a Davidem Křípalem, kde oba jezdci vyprávěli o svých zážitcích z Dakaru, ale i o snad dočasném konci “Bestie” v dubnu letošního roku, kdy došlo k hrozivě vypadající nehodě s následnou téměř likvidací auta, které však svoji posádku uchránilo, a tak zůstala v podstatě nezraněna. Až zde, při vyprávění zážitků z každého dne, divák pochopil jejich heslo “Nikdy to nevzdáme!” A musel obdivovat, že to fakt nevzdali!

Oba dny se také bylo možné s Tomášem projet i přímo v závodním autě. A protože moje manželka a syn měli možnost se svézt, tak jsem se jich po jízdě zeptal:

Proč jste vůbec jeli do Pístova na Mokřady?

Hana: Tak už fakt, že se zde konalo mezinárodní mistrovství v offroad trialu je záruka dobré zábavy a podívané, ale když víš, že se navíc můžeš setkat s takovými osobnostmi Dakaru jako jsou Ondra Klymčiw, Ivo Kaštan a hlavně Tomáš Ouředníček s Davidem Křípalem není co řešit a jedeš.

Martin: Nemohl jsem si nechat ujít jednu z největších offroad akcí v ČR, letos navíc s Tomášem Ouředníčkem. A to jsme ještě ani nevěděli, že nás sveze.

Proč jste jeli právě s Tomášem? Těch možností, s kým a čím jet, je dnes mnohem více…

Hana: Osobně bych takovou odvahu asi ani neměla, ale když ti řeknou jedeš s Tomášem – máš to zařízené, tak v tu ránu se vlastně už strašně těšíš na jízdu i když nevíš, co tě čeká. A taky se trochu bojíš… Ale těšení převažovalo…

Martin: S kým jiným jet, než s Tomášem – dojel nejtěžší Dakar, vyhrál Marocco desert 2017 a navigoval na Dakaru 2009, kde se jim spolu s Miroslavem Zapletalem podařilo zajet dosud nejlepší český výsledek v kategorii aut a to 7. místo. Znáš rychlejšího českého dakarského jezdce?

Jak jste se na jízdu připravovali?

Hana: Příprava asi není potřeba 🙂 jen se s nedočkavostí těšíš až usedneš a pojedeš.

Martin: Na jízdu se nedá nijak připravit. Nejdříve jsem měl trochu strach, nevěděl jsem, co mě čeká. Když už jsem ale seděl v sedačce, nemohl jsem se dočkat až se rozjedeme.

A jak se vám jízda nakonec líbila?

Hana: Jízda byla skvělá, něco neskutečného a doporučuji ji všem fandům dakarských aut. Nejdřív jsem si myslela, že těch asi 15 min bude trvat nekonečně dlouho, ale ne, strašně rychle to uteklo!

Martin: Jízda byla skvělá! Něco, co jsem ještě nezažil! Skvělý zážitek! Jen je škoda, že v pátek nebyla trať pořádně hlídaná organizátory, Tomáš musel v průběhu jízdy brzdit kvůli bezohledným lidem, kteří přebíhali přes trať. Což byla velká škoda, dalo se jet i rychleji.

Co mi o jízdě řeknete? Báli jste se alespoň?

Hana: Nejdříve ti sličné slečny dají kuklu a nasadí Davidovu přilbu, poté se usadíš do sedačky, upoutají tě pásy a připojí na interkom, abychom si mohli s Tomášem za jízdy povídat. Pak naskočí do auta i Tomáš mimochodem šlo mu mnohem rychleji nežli mě. Jakmile Tomáš nastartoval, cítila jsem takové to “šimrání v břiše”. Ale prý je to normální a mají ho i kluci před každým závodem. Tomáš mě ujistil, že není, čeho se obávat, že si můžu klidně říct, kdyby se mi to už zdálo moc rychlé nebo naopak moc pomalé.
“Klidně můžeš hodně křičet mám to rád”, řekl mi a šlápl na plyn.
Slyšeli jste někdy zvuk vyladěného osmiválce ve vysokých otáčkách? Nádhera! Jeli jsme přes 150 km/h, krásný zatáčky i malý skok byl! Prostě paráda!

Martin: Rychlost téměř 160 km/h na různých nerovnostech, dírách a na malém skokánku. Projíždění zatáček bokem. A po celou dobu povídání si s Tomášem v autě, které bylo na Dakaru. Nepopsatelný zážitek! Na strach nezbyl čas…

Jak vám bylo po jízdě?

Hana: Pocity úžasný, ale nepopsatelný – opravdu se to musí zažít na vlastní kůži! Tomáš je profík a neskutečně fajn chlap, takže jsem se opravdu nebála a ani nekřičela, prostě jsem mu plně důvěřovala. A ten zvuk motoru – nádhera – prý byl slyšet na 2 km, až do centra Jihlavy.

Martin: Pocity? Vlastně ani nevím, jak jsem se cítil, jen jedno jsem věděl, že někdy v budoucnu musím jet znovu, třeba v nějakém těžším terénu.

Jeli byste zas?

Hana: Jestli bych jela znovu – říkám ANO – kdykoliv!

Martin: Samozřejmě, ihned a bez váhání!

Co vás ještě cestou zaujalo?

Hana: Já jela dopoledne mezi prvními, tak na poli, kde se jezdilo nebylo ještě tolik diváků, ale jakmile slyšeli, že už Tomáš jezdí, začali někteří neukáznění diváci pobíhat přes trať anebo stáli v její těsné blízkosti, což je pak hodně nepříjemné, protože v takové rychlosti, kdyby se něco stalo, nemá už vůbec žádnou šanci zabránit případnému neštěstí. Navíc po jedné straně tratě byla vysoká tráva a křoviny, takže diváci ani nebyli vidět.

Martin: Když jsem seděl v sedačce navigátora a viděl před sebou všechny ty různé budíky a navigační “krabičky”, nechápal jsem, jak je vůbec možné za jízdy číst roadbook, počítat ujeté kilometry, odpočítávat prokluzy kol, soustředit se na cestu před sebou, sledovat azimut a počítat kdy a kam zatočit.

Takže jak je vidět svezení s Tomášem mělo úspěch, a to ještě večer byla beseda…

Hana: A ta také neměla chybu, jako fanynka Dakaru jsem Dakar sledovala na internetu nebo v TV. Ovšem když Tomáš s Davidem vyprávěli a promítali co vše je potkalo – neuvěřitelné, že dokázali vše překonat a dojet až do cíle! Kdyby neměli důvěru a oporu jeden v druhém, těžko by to zvládli. Zvítězili sami nad sebou a jejich heslo “nikdy to nevzdáme” není jen pouhé plácnutí do vody.

Děkuji jim za úžasný zážitek a za krásně prožitý víkend. Bylo to super!

Děkuji za rozhovor.

Držíme Tomášovi a Davidovi palce, ať se Bestie vzpamatuje a mohou s ní odjet na Dakar 2019! Ať máme na co koukat a komu fandit!

Příspěvek byl publikován v rubrice Auto-moto, reportážní fotografie, sportovní fotografie se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.