Při svých cestách rád navštěvuji námořní přístavy. Nejraději mám takové ty menší až malé přístavy, kde kotví jen malé rybářské lodě a bárky. Občas sice navštívím přístav i s většími rybářskými loděmi, ale ty úplně velké rybářské fabriky rád nemám. To už nemá s přístavní romantikou nic společného.
Je zajímavé pozorovat brzy ráno rybáře připravující se na vyplutí a o potom, o něco později, již odplouvající rybáře. Někteří rybáři na malých bárkách loví ryby velmi blízko pobřeží, takže je možné je celkem snadno pozorovat při práci.
Když se ještě později rybáři vrátí zpět do přístavu, vyloží ulovené ryby a začnou opravovat své sítě, případně provádí i nějaké drobné opravy a údržbu svých lodí. Vzhledem k tomu, že vše dělají stejnou technikou již celá staletí, je i toto zajímavé. Obzvláště vyspravování potrhaných sítí.
Zachytit tu “pravou” přístavní atmosféru je však složitější, protože ráno bývá ještě šero a při návratu je zase obvykle v přístavech dost velký provoz, protože v nich je řada kavárniček, hospůdek a restaurací, takže se hůře hledá to správné místo pro focení. Navíc je zde i jiný provoz, například vodní taxi, a tak je v přístavech poměrně dost lidí. A rybáři se ještě k tomu vrací zpět v obvykle těžko zjistitelných a hlavně v dost odlišných časech, takže fotografování jejich návratů vyžaduje spoustu trpělivosti a také trochu štěstí.
Ale v každém případě mají tyto malé přístavy kouzelnou atmosféru a vlastní kolorit.
